PAMĚTNÍ DESKA PŘIPOMÍNÁ SLAVNÉ OSOBNOSTI JESENÍKU
Plastovou pamětní desku na hotelu Slovan, připomínající tři významné osobnosti Jeseníku z 19. a 20. století, dnes nahradila zcela nová, kamenná. Je věnována Josefu Weissovi, propagátorovi vodoléčby v Anglii a jeho dvěma synům, vědcům světového významu. Edmund se proslavil jako astronom a jeho dvojče Adolf Gustav se stal proslulým botanikem. Původní deska z roku 1926, jež nechali zhotovit němečtí krajané svým slavným občanům, zmizela po válce beze stopy.
Josef Weiss se narodil v roce 1795 v Širokém Brodě a byl současníkem Vincenze Priessnitze. V nedalekém Jeseníku koupil dům na místě dnešního hotelu Slovan. Od mládí se zajímal o léčení lidí a po dohodě s Priessnitzem založil v Bezručově ulici vodoléčebný ústav. Díky své publikační činnosti se stal známým v řadě zemí Evropy a v roce 1842 kývl na nabídku Anglie, kde během svého působení založil dva vodoléčebné ústavy. Po svém návratu do vlasti v roce 1847 zemřel na následky zranění, které utrpěl při jízdě kočárem. Na pamětní desce jsou zvěčněna také jména jeho dvou synů, jež se narodili roku 1837 v Jeseníku. Adolf Gustav zasvětil svůj život botanice a zařadil se v tomto oboru mezi největší rakouské kapacity. Působil ve Vídni a na univerzitě v Praze, byl například rakouským dvorním radou Akademie věd ve Vídni, členem – korespondentem Akademie věd v St. Louis atd. Jeho úctyhodné dílo obsahuje desítky publikací a článků v nejuznávanějších odborných časopisech celé Evropy. Umřel v Praze roku 1894. Jeho bratr Edmund se rovněž vydal na vědeckou dráhu. Věnoval se astronomii, matematice a fyzice. Za svou činnost převzal rytířský kříž Řádu Františka Josefa I., byl ředitelem vídeňské hvězdárny a stal se členem Akademie věd ve Vídni. Také jako jeho bratr se stal členem mnoha vědeckých společností doma i v zahraničí, císař František Josef I. ho jmenoval dvorním radou. Zajímavostí je, že v roce 1876 pod ním slavnostně promoval T. G. Masaryk jako doktor filozofie. Edmund Weiss umřel po dlouhé těžké nemoci v roce 1917.
Slavnostní odhalení pamětní desky proběhlo za účasti představitelů města, Státního okresního archivu Jeseník, Priessnitzových léčebných lázní, veřejnosti a manželů Zahajských z Říčan u Prahy, kteří iniciovali obnovení pamětní desky. Impulsem se stalo vydání překladu knihy Josefa Weisse o vodoléčbě z angličtiny do češtiny, čehož se ujal Jaroslav Zahajský. Spolu se svou ženou uhradili zhotovení nové desky, město Jeseník podpořilo tuto myšlenku částkou 20 tisíc korun.