PRAVIDLA ZÁKLADNÍ HYGIENY PO ZÁPLAVÁCH

17.09.2024

Informace krajské hygienické stanice, více po rozkliknutí. 

Ruce

  • mýt často a pečlivě pitnou vodou a mýdlem; utírat je do jednorázových papírových ubrousků (zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou
    nebo kaly), mýt je vždy před jídlem a pitím, před dotykem obličeje, před a po použití záchodu
  • při rýmě používat papírové kapesníky pro jedno použití
  • oděrky a jiná poranění na kůži omýt pitnou vodou nebo balenou vodou v originálním obale, vydezinfikovat a přelepit náplastí
  • při styku s infekčním materiálem vydezinfikovat suché ruce, nejlépe přípravkem
    s obsahem alkoholu.

Potraviny a nápoje

  • k pití, přípravě jídel a vaření používat pouze pitnou vodu zdravotně zajištěnou (laboratorně potvrzená jakost pitné vody) nebo vodu v originálním balení
  • balenou vodu skladovat v chladu a temnu – viz návod výrobce na etiketě výrobku
  • omezit přípravu pokrmů náročných na spotřebu pitné vody - doporučuje se zjednodušení přípravy pokrmů a nápojů,
  • v zasažené oblasti nepít žádné nápoje připravené nápojovými automaty či vodu z výdejníků vody, které jsou napojeny na veřejný vodovodní řad s nejakostní vodou, z nejakostní vody nepřipravovat led
  • zaplavené potraviny nekonzumovat, s výjimkou potravin hermeticky balených
    (ve skle, v plechu). Obaly zaplavených hermeticky uzavřených potravin před otevřením a použitím potravin nejdříve zbavit případných nánosů, omýt roztokem detergentů, opláchnout pitnou vodou a vydezinfikovat dezinfekčním přípravkem určeným výrobcem pro tyto účely (dodržovat postup použití, který bývá výrobcem uvedený na etiketě výrobku), opět opláchnout pitnou vodou a osušit
  • zlikvidovat určeným způsobem všechny hermeticky uzavřené potraviny s narušeným obalem a ostatní zaplavené potraviny (jedná se potencionálně kontaminovaný bioodpad)
  • zlikvidovat chlazené potraviny, které nebyly zaplaveny, ale byly ponechány déle v prostředí při teplotách vyšších, než uvádí výrobce potraviny pro její skladování (teplotu skladování čili chladový řetězec je nejlépe obnovit do 30 minut, jinak hrozí riziko mikrobiologických, ale i chemických změn v potravině)
  • nekonzumovat zaplavené zemědělské plodiny, neboť se považují za zdravotně závadné
  • zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, se doporučuje využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav
  • ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou
  • jsou-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, doporučuje se její likvidace
  • při všech pracích užívat osobní ochranné pomůcky (minimálně gumové rukavice, pevná nepromokavá gumová obuv)
  • v případě objevení se příznaků onemocnění jako jsou např. bolesti břicha, křeče, průjem, nevolnost či zvracení, teplota, vyrážka apod. kontaktovat svého lékaře. Nikdy nepodceňovat počáteční lehké příznaky možného onemocnění.

Bydlení

  • zajistit odborně způsobilou osobou kontrolu statiky objektu, stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací
  • vždy při práci používat osobní ochranné pomůcky (minimálně gumové rukavice, pevná nepromokavá gumová obuv)
  • zprovoznit inženýrské sítě (před zapojením kontrolu provedou odborníci)
  • větrat průvanem
  • vysoušet zdivo nejlépe pomocí přístrojů, ale vždy za přístupu čerstvého vzduchu
  • odklidit v okolí objektu a z místností všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení, postupovat od horních pater směrem dolů a zabezpečit jejich odvoz či likvidaci
  • zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem (papír, dřevo, folie aj.) a zabezpečit jejich odvoz či likvidaci
  • nepoškozený nábytek a předměty dezinfikovat (např. 3% roztok Chloraminu T,
    10% roztok přípravku SAVO Originál; nádobí, příbory, hračky a plochy pro styk s potravinami opláchnout po dezinfekci pitnou vodou)
  • dopravní prostředky nechat vyčistit u odborně způsobilé osoby, např. v servisu
  • v okolí objektu zajistit trvalé a důsledné odvodňování (vyčištění kalů, odpadů, kontrola komínů apod.)
  • elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah
    či opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele či obsluhu, je nutné, aby po mechanické očistě tyto úkony provedla servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku včetně skrytých prostor a otvorů
    z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku
    s potravinami a po provedené sanitaci vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.), nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít. Totéž platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry
  • výrobky, které jsou nasákavé a odolávají působení dezinfekčních a čistících prostředků se očistí nejlépe tlakovou vodou, omyjí se roztoky detergentů, opláchnou pitnou vodou a dezinfikují (např. chlorovými přípravky – Savo Original, Chloramin T), opět se opláchnou pitnou vodou a osuší. Lze použít i fyzikální postup dezinfekce (var po dobu 10 minut, horký suchý vzduch v troubě při teplotě 160 º C po dobu 60 min., myčka nádobí s dezinfekčním roztokem, doporučená teplota mycí vody min 60oC atd.)
  • pokud není objekt napojen na veřejný vodovod s jakostní pitnou vodou, ale zdrojem vody je vlastní vodní zdroj (studna), po jejím zaplavení event. kontaminaci vody ve studni, vodu neodebírat, pokud není provedena sanace studny a laboratorní rozbor odebraného vzorku vody neprokázal, že voda je jakostní a negativně neovlivní zdraví uživatelů této vody.

Postup při sanaci studní postižených povodněmi

(zpracoval: MUDr. František Kožíšek, CSc., SZÚ (text byl upraven pracovníky sekce HH – zejména byly aktualizovány informace ohledně použitelných biocidních přípravků; vytvořeno: 11. 9. 2024 Poslední aktualizace: 11. 9. 2024)

Kromě níže uvedeného textu najdete další informace také na: Záplavy a hygiena - na co dát pozor, jak sanovat zaplavené studny - SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze (szu.cz)

Při povodních může být individuální zdroj pitné vody (studna) viditelně postižen, pokud hladina záplavové vody dosáhne zhlaví studny nebo se dokonce přes něj přelije, ale k ovlivnění kvality vody může v některých případech dojít i v případech, že zhlaví studny je zcela netknuté
a povodňová vlna ke studni zdaleka nedosahuje. Vše záleží na propustnosti podloží.

Pokud nebyla studna (např. povodní) přímo zasažena, je nutné zkontrolovat, zda voda ve studni nezměnila svoji barvu, zákal, pach či chuť, popř. zda se hladina vody ve studni mimořádně nezvýšila. Pokud k takovým změnám v kvalitě vody došlo, je potřeba vodu odčerpávat, dokud se zase její organoleptické vlastnosti (barva, zákal, pach a chuť) nevrátí ke stavu před povodní. Do té doby by se voda neměla používat k pití a čištění zubů, nebo jen po převaření. Pokud již voda smyslově vypadá jako dřív, popř. pokud je jen zvýšená hladina vody, ale její kvalita se nezměnila, je nutné provést jednorázovou „šokovou“ dezinfekci. Dávka volného chloru by se měla pohybovat mezi 0,5 – 1,0 mg/l (doporučení pro dávkování běžných dezinfekčních přípravků najdete dále v textu) a doba působení nejméně 12 hodin (např. přes noc). Poté by se měla voda částečně odčerpat. Pít ji lze ve chvíli, kdy je již po chuťové stránce (zápach po chloru) pro uživatele přijatelná. Po 1-2 týdnech by se měl nechat udělat krácený rozbor vody pro potvrzení stavu.

Pokud voda ve studni nejeví žádné změny, a i její hladina je v obvyklé výši, stačí prohlédnout zhlaví a obsyp studny, zda do ní nemůže zatékat. Preventivně je možné provést jednorázovou dezinfekci vody. Dávka aktivního chloru by se měla pohybovat okolo 0,5 mg/l a doba působení nejméně 2 hodiny, pokud dojde k důkladnému promíchání aplikovaného přípravku v celém sloupci vody (lze dosáhnout opakovaným zapnutím a vypnutím čerpadla).

Pokud byla studna povodní přímo a zjevně zasažena, bývá většinou nutné provést kompletní sanaci. K sanaci (vyčištění a znovuuvedení do použitelného stavu) je ale možné přistoupit až tehdy, kdy to nejenom dovolí vnější podmínky (opadnutí povodňové vlny, odstranění nánosů bahna ad.), ale také až dojde k poklesu zvýšené hladiny spodních vod. V průběhu povodně totiž dochází k velkému zvýšení hladiny podzemních vod jednak vlivem zvýšené hladiny v okolních tocích, jednak vlivem velkého nasycení země od nadměrných srážek. Do studny se pak dostává voda zcela jinými vrstvami zemin než obvykle, tudíž se i její kvalita může lišit od standardních podmínek.

Způsoby sanace se budou poněkud lišit v závislosti na typu studny (kopaná (šachtová) nebo vrtaná), proto je zde uvádíme odděleně.

Postup při sanaci kopané studně:

  1. Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení (ruční pumpa – pokud je přítomna) od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.
  2. Odstraníme zákrytovou desku a otevřeme studnu. Pokud je studna vybavena elektrickým čerpadlem, odpojíme přívod elektrické energie.
  3. Vytáhneme instalované čerpadlo (pokud bychom ho použili k čerpání zakalené vody, mohlo by se zničit) a uložíme ho k pozdějšímu očištění. Instalujeme nové čerpací zařízení (kalové čerpadlo) pro vyčerpání znečištěné vody.
  4. Pokud jde o silně znečištěnou studnu, např. zaplavenou bahnem, vyčerpáme celý objem vody. Pokud voda nejeví výrazné známky znečištění, můžeme dále pokračovat podle bodu 9.
  5. Sestup do studny a práce v ní je vhodné přenechat profesionální studnařské firmě. Nicméně rozhodne-li se někdo pro čištění studny svépomocí, musí přitom dodržovat některá zásadní bezpečnostní opatření. Před vstupem do studny pomocí detektoru nebo svíčky zjistíme, zda ve studni nejsou jedovaté plyny (CO2, metan, sirovodík), které by znemožnily dýchání – a pokud ano, odstraníme je vývěvou nebo kompresorem. Čištění provádíme za přítomnosti nejméně 3 osob! Člověk sestupující do studny musí být vybaven osobním zajištěním proti pádu a po celou dobu jeho činnosti ho musí navázaného na laně zajišťovat nejméně dva lidé, kteří se nesmí zabývat ničím jiným a jsou tělesně natolik zdatní, aby osobu ze studny v případě potřeby vytáhli. Osoba pracující ve studni musí být vybavena ochrannými pomůckami (bezpečnostní helma apod.).
  6. Tlakovou vodou nebo mechanicky (např. kartáčem) důkladně očistíme vnitřní stěny a dno studny, případně sací zařízení od mechanické pumpy, je-li přítomno. Pokud čistá voda nestačí důkladně umýt stěny, lze použít i mýdlový roztok. Používáme-li kartáč nebo mýdlový roztok, poté stěny opět důkladně opláchneme čistou vodou a vodu úplně vyčerpáme.
  7. Omyjeme nebo alespoň skropíme vnitřní stěny studny a čerpací zařízení koncentrovanějším roztokem dezinfekčního prostředku, který obsahuje chlor (koncentrace volného chloru 500 mg/l). Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky. Necháme působit aspoň dvě hodiny.
  8. Opláchneme stěny čistou vodou a vodu vyčerpáme.
  9. U nečistotami viditelně nezasažených studní odčerpáme vodu ze studny asi na 1 m výšky vodního sloupce. Přechlorujeme vodu dezinfekčním přípravkem (nejlépe na bázi chloru – koncentrace volného chloru cca 10 mg/l – tj. asi desetinásobek oproti dávce uvedené níže pod bodem 16) a myjeme stěny zpětným proudem silně přechlorované vody. Úplně vyčerpáme vodu ze studny. Před vstupem do studny – viz bod 5.
  10. U studní viditelně znečištěných odstraníme stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek). Vytěžíme kal a bahno ze dna studny okovem, odstraníme případné pevné součásti a pečlivě vyčistíme dno studny. Čistíme také vtokové otvory na dně studny.
  11. Vyspravíme stěny studny podle druhu jejího zdiva – skruže, cihly, kameny. U skružených studní opravíme spárování mezi skružemi.
  12. Provedeme konečné mytí stěn a dna studny, vodu vyčerpáme.
  13. Vrátíme pokryv dna, nejlépe nový štěrk nebo hrubozrnný písek, v nouzi též důkladně propraný starý.
  14. Necháme studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračujeme v čerpání až do vymizení zákalu či neobvyklé barvy vody.
  15. Demontujeme provizorní čerpací zařízení a do studny spustíme zpět původní čerpadlo, které jsme spolu s napojenou hadicí/trubkou předtím důkladně opláchli a propláchli, včetně omytí dezinfekčním roztokem (koncentrace chloru viz bod 7). Pokud do čerpadla vniklo bahno, je vhodné ho rozebrat či svěřit do odborného servisu k vyčištění.
  16. Do vody nalejeme (nasypeme) prostředek pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití, dbáme o důkladné promíchání s celým objemem vody ve studni. U chlorových preparátů volíme takovou dávku, která znamená obsah volného chloru ve vodě ve studni na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin. Po několika hodinách odpustíme trochu vody a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodního potrubí. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky. Musí se jednat o přípravek vhodný k dezinfekci pitné vody.
  17. Uzavřeme studnu zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny (zajistíme odtok čerpané vody, obnovíme jílové těsnění u pláště studny, pokud bylo porušeno apod.).
  18. Ve chvíli, kdy je voda po chuťové stránce přijatelná (kvůli chloru), ji lze začít používat k pití.
  19. Asi za 2 až 3 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud je voda stále mikrobiálně závadná, je nutné dezinfekci vody zopakovat, popř. – pokud se prokáže, že do studny stále přitéká již znečištěná voda – přejít na kontinuální dezinfekci.

Společná poznámka pro oba typy studní: Veškerou vyčerpanou vodu v průběhu sanace (body 4, 6, 8 a 10 výše) odvádíme do kanalizace nebo dostatečně daleko od studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění vody ve studni, ale i okolních studní! Není-li to možné nebo obsahuje-li voda vysokou koncentraci dezinfekčního přípravku, je nutné ji odvézt cisternou do vhodné vodoteče nebo (obsahuje-li vysoký obsah chloru) do čistírny odpadních vod, aby nedošlo k poškození vegetace a půdního prostředí.

Postup při sanaci vrtané studně:

  1. Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.
  2. Odstraníme zákrytovou desku zhlaví studny a otevřeme studnu. Před otevřením studny odpojíme přívod elektrické energie do studny.
  3. Nejprve vyčistíme zhlaví studny, lze použít podobný postup jako pro studny kopané – viz kroky 6 až 8 výše.
  4. Čerpadlo standardně instalované ve studni a odpojené od elektrické energie ze studny vytáhneme (pokud to nánosy bahna dovolí) a uložíme k pozdějšímu očištění. Pokud čerpadlo ze studny nelze vytáhnout, je třeba se obrátit na odborníky. Není vhodné se pokoušet čerpadlo vytáhnout násilím, případně nějakými vlastními metodami, mohlo by to na čerpadlu i studni způsobit nenahraditelné škody.
  5. Do studny nainstalujeme provizorní čerpací zařízení pro vyčerpání nečisté vody ze studny. Nejvhodnější je čerpadlo kalové, pokud se ale do vrtu díky své velikosti vejde. To může být problém u studní vrtaných do menších průměrů. V tom případě doporučujeme použít nějaké starší nebo levnější ponorné čerpadlo menších rozměrů, které však při větší hloubce vrtu nemusí mít dostatečnou výkonnost. Čerpadlo spouštíme do studny až na dno a pak povytáhneme do čerpací polohy cca 0,5-1 m nade dnem.
  6. Studnu je potřeba několikrát za sebou vyčerpat (nejlépe během více dní několikrát za den) do té doby, než je voda úplně čirá bez barvy a zákalu. V případě podezření na poškození studny je vhodné nechat vrt prohlédnout kamerou od specializované firmy.
  7. Do studny nalejeme dezinfekční roztok na bázi chloru tak, aby obsah volného chloru ve vodě ve studni byl na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin. Aby došlo k promíchání dezinfekce skrze celý sloupec vody, několikrát za sebou krátce zapneme a vypneme čerpadlo. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky.
  8. Demontujeme provizorní čerpací zařízení a do studny spustíme zpět původní čerpadlo, které jsme spolu s napojenou hadicí předtím důkladně opláchli a propláchli, včetně omytí dezinfekčním roztokem (koncentrace chloru viz bod 7 u sanace kopaných studní). Pokud do čerpadla vniklo bahno, je vhodné ho rozebrat či svěřit do odborného servisu k vyčištění.
  9. Obsah studny vyčerpáme (nebo aspoň jednou obměníme, pokud má studna vydatný přítok) a ještě jednou přidáme prostředek vhodný pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití. U chlorových preparátů udržujeme obsah volného chloru 0,5 – 1 mg/l. Na tomto místě, kdy se již voda dezinfikuje ke konečnému užití, je nutné použít čistý chlornan sodný nebo jiný vhodný přípravek.
  10. Po několika hodinách odpustíme trochu vody (otevřeme výtokové ventily na nejvzdálenějších větvích vodovodu) a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodného potrubí.
  11. Uzavřeme zhlaví studny zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny (zajistíme odtok čerpané vody, obnovíme jílové těsnění u pláště studny, pokud bylo porušeno apod.).
  12. Ve chvíli, kdy je voda po chuťové stránce přijatelná (kvůli chloru), ji lze začít používat k pití.
  13. Asi za 2 až 3 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud je voda stále mikrobiálně závadná, je nutné dezinfekci vody zopakovat, popř. – pokud se prokáže, že do studny stále přitéká již znečištěná voda – přejít na kontinuální dezinfekci.

Dezinfekce odpadních sifonů a žump

Provádět dezinfekci obsahu žump má smysl před povodní, kdy se očekává její vyplavení
(1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů se doporučuje použít např.  3 % - 5% roztok Chloraminu T (rozpustit 30 g – 50 g chloraminu T
v 1 litru vody) nebo zalití odpadu neředěným přípravkem Savo Originál.

Očista a dezinfekce prádla

Silně znečištěné prádlo namočit na 4 hodiny do 3 % roztoku Chloraminu T (rozpustit 30 g chloraminu T v 1 litru studené vody) nebo na 8 hodin do 10% roztoku SAVO Originál (nalít
1 litr SAVO Originál do 9 litrů vody).  Méně znečištěné prádlo lze namočit po dobu 1 hodiny
do 1% roztoku Chloraminu T (rozpustit 10 g chloraminu T v 1 litru vody) nebo do 10 % roztoku SAVO Originál (vlít 1 litr SAVO Originál do 9 litrů vody). Prádlo po dezinfekci vyprat obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Chloramin T a SAVO Originál mají bělící účinky. Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat a vysušit, se doporučuje nechat vyčistit
v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, se vypere při teplotě nejméně 90 °C nebo vyvařit po dobu 10 minut a následně vypere a vyžehlí. Prádlo se nekartáčuje a ani nepráší. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.

Dávkovací tabulka:

SAVO Originál 1 litr - 1 plný vršek = 40 ml

SAVO Originál 1 litr - 1 vnitřní vršek = 15 ml

Dávkování Chloramin T (ředí se vždy do studené vody; uživatelské doporučení 
pro povodně)

l kopcovitá polévková lžíce - 15 g Chloramin T

l hrnek (250ml) - 150 g Chloramin T