Rekonstrukce 2014-2015

Od roku 2014 probíhaly v domě vnitřní stavební úpravy barokních interiérů včetně obnovy nové fasády a nátěru střechy, opravené v předcházející stavební etapě. Slavnostně otevřena bude 31. července 2015 za účasti vedení města Jeseníku a partnerů z Glucholaz.

Budova Katovny je od roku 1963 kulturní památkou. Vžil se pro ni podle tradice název Katovna, užívaný dodnes, ačkoliv byla existence katovny v tomto domě historiky definitivně zavržena. Je nově doloženo, že v roce 1776 věnoval vratislavský biskup a kníže niský stavební místo, totožné s domem číslem popisným 176 v Tovární ulici, lesníku Johannu Blüdhornovi za věrné služby a že na tomto pozemku již dříve stál nějaký dům. Stavba je datována také rokem 1782 v kartuši nad dvorním vstupem do domu. Později v domě bydleli další biskupští úředníci, během devatenáctého století v domě narůstal počet bytů.

V průběhu obnovy budovy zahájené koncem loňského roku byla zjištěna její výrazná stavební úprava v době před rokem 1837. Při ní se stavení natočilo průčelím k biskupskému zámku a kostelu, přičemž dostalo vysokou valbovou střechu s mohutným vikýřem k osvětlení půdní světničky. Původní zděný barokní domek z druhé poloviny 18. století s předpokládanou štítovou orientací k cestě vedoucí z města ke mlýnu byl tehdy jistě přestavěn do dnešní podoby a zřejmě od té doby využíván jako nájemní dům. Stavební úprava mohla souviset s rozvojem lázní na Gräfenbergu a reagující přestavbou města na příliv pacientů, podnětem byly jistě další stavební aktivity v kraji, stavby kostelů, nových farních budov a škol. Jemně modelovaná štuková výzdoba fasády je pravděpodobně až dílem konce 19. století, opět v souvislosti se stavebním rozvojem lázní a města. V zachování budovy v její autentické podobě patrně sehrála roli v první polovině dvacátého století již památková péče.

Druhá polovina století památce přinesla nový zájem památkové péče, dobře započatá obnova v šedesátých letech opravou střechy byla v osmdesátých letech dosti necitlivě dokončena. Ze střechy byly odstraněny vikýře osvětlující půdní světničku a přístup ze schodiště, vikýře ve tvaru volského oka byly redukovány a neúměrně zvětšeny. Nenávratně byly odstraněny všechny přístavby. Současná etapa obnovy budovy navázala na opravu střechy provedenou v roce 2010 ještě v rámci projektu nového využití Katovny pro expozici tortury a čarodějnictví, připravovaného v letech 2007–2010. V loňském roce byla změněna idea využití budovy, schválený projekt byl korigován a s tím přišlo i zcela nové řešení interiéru. Pro selhávající starší metody odvlhčení budovy s betonovými podlahami bylo nakonec schváleno i podřezání obvodového zdiva a odvodnění základů. Nově byly řešeny podlahy, jejichž oprava v podkroví odhalila stáří stropních konstrukcí včetně lokálních poškození. Záklopy pod cihlovou dlažbou byly ztrouchnivělé, musely být odstraněny a stropní trámy opraveny. V této fázi bylo možné nahradit těžce poškozený rákosníkový strop v místě plánované strojovny vzduchotechniky spřaženou betonovou deskou. Celodřevěný krov je zateplen a na návrh statika ještě posílen vloženými dřevěnými konstrukcemi. Zateplení podkroví nepoškozuje historický krov vznikající jeho postupnými přestavbami v průběhu dvou století.

Při obnově budovy byly postupně rozkrývány další konstrukce a zkoumány starší povrchové vrstvy pod vrstvami novodobými. Zadní trakt skrýval barokní pekované omítky, jinde byly nalezeny jen nepatrné zbytky válečkem zdobené výmalby místností. Ve schodišti se v úrovni zábradlí zachoval částečně po obou stranách liniový jednoduchý rostlinný motiv, jehož případné zrestaurování bylo ponecháno budoucnosti. Soudržné dochované historické omítky včetně jejich povrchových úprav zůstaly zachovány, obnovené omítky byly přeštukovány pro sjednocení povrchů interiéru. Nálezy staršího výtvarného projevu v interiérech jsou nepatrné a nebyly pro prezentaci památky tak zásadní, aby jim byla věnována zvýšená pozornost, která by stavbu v závěru obnovy prodražila.

Současná obnova budovy si kladla za cíl prezentovat budovu v celém jejím vývoji, zaujmout postoj k dílu minulosti i současnosti, přitom zachovat vypovídací hodnotu památky a podtrhnout její podobu z devatenáctého století. V interiéru je stále rozpoznatelná barokní stavba se starším sklípkem. Vikýře byly ale o něco zmenšeny a vstupním dveřím byl navrácen jejich historický vzhled. Barevnost fasády, střechy i truhlářských prvků byla nově volena s ohledem na nové poznatky o stavebním vývoji budovy a zároveň na její předpokládanou podobu v 19. století. Také dlažba na podlahách respektuje architektonický vývoj budovy. Nové kovářské prvky v oknech, v oplocení a dělicí příčce na chodbě jsou řešeny jednoduše, moderně, vycházejí z tvarosloví užitého na fasádě i vkusu devatenáctého století a doby následující. K budově neodmyslitelně patří i její zahrada, ohrazená zděnou zdí s korunou chráněnou šindelem. Pohled do dvora pak přitáhne nenápadná, ale vkusná novodobá přístavba se zvlněným lamelovým obkladem.

„Katovna“ se stane centrem setkání, nabídne mimo jiné interaktivní procházku historií Jesenicka, která určitě návštěvníkům vysvětlí, že své pojmenování dostala nezaslouženě, protože jesenická katovna stála dál od centra města, až u mlýnského náhonu. Obnova památky byla roku 2014 zařazena do česko-polského projektu "Dědictví nyského knížectví a společné historie v Jeseníku a Glucholazech".

Město Jeseník realizuje rekonstrukci objektu Katovna s přispěním Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013 pod názvem projektu Dědictví nyského knížectví a společné historie v Jeseníku a Gluchołazech. Jedná se o rekonstrukci dlouhou dobu chátrající kulturní památky.