Adolf Raymann (1799 - 1883)

Syn zakladatele textilní manufaktury Adolf I. Podnikatelské znalosti a zkušenosti získal spoluprací v rodinné firmě. Oženil se poprvé 1821, podruhé 1827, pokaždé s dcerami židovského obchodníka haličského původu, usedlého však již ve Slezsku, Andrease Eisenbacha, nájemce Sobotínských železáren a majitele manufaktury na výrobu železného zboží a zbraní. Pracoval jako společník svého otce. Krátce po jeho smrti získal 1845 řádné tovární oprávnění s právem zřizovat v hlavních městech rakouských provincií obchodní sklady. Jako dodavatel stolního prádla vídeňskému dvoru měla firma právo užívat v názvu „k. und k. privilegierte“ a označení „Hoflieferant“(1859, tedy dvorní dodavatel). 1845 vstoupil jako jeden z podílníků do firmy „Gebrüder Regenhart et Cie.“ A od r. 1855 byl hlavním podílníkem dceřiny společnosti firmy „ Raymann et Co.“ se sídlem v Jeseníku. K úplné fúzi firem došlo r. 1873. Zasloužil se o modernizaci jesenických závodů. R. 1851 uvedl do provozu vůbec první slezskou strojní přádelnu lnu, a to přímo v Jeseníku. R. 1865 první a 1868 druhou strojní tkalcovnu s více než 150 tkalcovskými stavy. Aplikoval moderní metody bílení a barvení příze a plátna. R. 1877 firma fúzovala s druhým největším lnářským podnikem ve Slezsku Augustina Küfferla v Jeseníku. Firma poté prodělávala mimořádný rozkvět co do objemu produkce, šíře sortimentu a úspěchu v exportu (získala trhy v Severní a Jižní Americe). Podle bilance z r. 1881 byl majetek firmy cca 1 milion zlatých r.m. a soustředila 65% strojních tkalcovských stavů ve Slezsku, 57% ručních tkalcovských stavů a vyprodukovala 55% celoslezské produkce lněných tkanin. Adolf Raymann se zúčastnil aktivně na komunální politice. Pracoval v obecním zastupitelstvu a v letech 1834 – 1850 byl starostou Jeseníku.R. 1832 dal podnět k vybudování městské střelnice, r. 1848 k zpřístupnění tzv. Josefské zahrady (dnes Smetanovy sady) pro veřejnost a další. R. 1870 obdržel komturský kříž Řádu Františka Josefa a zlatý kříž s korunou za zásluhy.Velkým vyznamenáním pro něho bylo, že když r. 1860 navštívil císař František Josef I. Svého korunovaného kolegu – bavorského krále Maxmiliána II., léčícího se tehdy v lázních Gräfenbergu (dnes lázně Jeseník), zvolil si právě Raymannův dům jako místo svého dočasného bydliště.