Basketbal prožil v Česku obrovskou vlnu zájmu během mistrovství světa v roce 2019 v Číně. O českém týmu v čele s Tomášem Satoranským se bavil celý svět, šesté místo bylo obrovským úspěchem. O tom, jak se basketbalu daří v Jeseníku, jsme si popovídali s trenérem mládeže Josefem Potočkem.
O basketbalu se teď v Česku hodně mluví, jak si stojí spojení Jeseník a basketbal?
Basketbal patří dlouhodobě mezi tři nejoblíbenější sporty na světě. Jeho obliba roste i v Česku, není to jen z důvodu obrovského úspěchu reprezentace mužů na mistrovství světa, ale dlouhodobé práce federace na poli mládeže či mládežnických trenérů, ale i profesionálních klubů dospělých, kteří mladé hráče zapojují. V Jeseníku byl basketbal vždy součástí sportovní rodiny, kdy po malé pomlce zažívá díky obětavosti mládežnických nadšenců v posledních letech svou obrodu.
Základem každého klubu je jeho mládež. Jak to vypadá s tou naší v Jeseníku? Je mezi místními o basketbal zájem?
Klub v Jeseníku momentálně začal budovat mládež od píky. Dnes má družstvo kategorie U12 mix a mladší děti, ze kterých jsme chtěli vybudovat také mladší kategorie. Bylo by to pro sezonu 2021/2022. Bohužel kvůli tomu, že jsou zavřená sportoviště, uvidíme, jestli budeme moci tyto plány realizovat. Co se týká zájmu, věřím, že se tento sport bude dětem líbit. Samozřejmě, že spoléháme i na jeho oblibu u rodičů. Také jsem k tomuto sportu dovedl syna, který chtěl hrát fotbal.
Pracoval jste u mládeže na basketbalovém svazu, vámi vedené týmy se staly mistry republiky v kategoriích do 12 resp. 13 let. Co považujete za hlavní pilíře práce s mládeží?
Když jsem začal v Basketbalovém klubu Pardubice pracovat s ročníkem 1999, ovlivnilo mou práci několik aspektů. Prvním byla síla a budoucnost klubu, ve kterém děti pracují, druhým kvalita trenérské práce a zázemí, třetím pak nastavení cílů. Kvalitou trenérské práce rozumějte profesionální trenéry mládeže s obrovskou mírou zkušeností, kteří vám neváhají kdykoliv pomoci či poradit. Proto jsem i své služby klubu v Jeseníku nabídl, protože toto mě posunulo nejvíce. Zázemí je v Jeseníku skvělé, krásná hala, možnosti trénovat několikrát týdně a to za minimálního finančního přispění. A posledním jsou cíle. Cílem je naučit děti milovat tento sport, milovat klub, který reprezentuji, milovat a být hrdý na své město a samozřejmě i na svou vlast. Pochopit, že trenér může pomoci rodičům s výchovou jejich dětí v dobrém kolektivu, k respektu ke spoluhráčům a soupeři. A v neposlední řadě naučit děti věřit ve své kvality a v to, že za dobře vykonanou práci v tréninku by měla přijít odměna ve výsledku při zápase, že zvítězí ten lepší, ne ten z většího města. Rád bych také, aby děti měly vzory z vlastního oddílu.
Má jesenický basketbal ambici také v kategorii dospělých?
Já si osobně myslím, že dospělí jsou poslední kategorie mládeže, tedy je to pomyslný vrchol pyramidy. Když klub nemá mládež, nemůže mít dobrý celek dospělých. Ambice dospělých v Jeseníku budou ve chvíli, kdy jim na záda bude dýchat šikovný dorost.
V Jeseníku vyrostla nová sportovní hala, kterou jsme si ale zatím moc neužili kvůli aktuální koronavirové situaci. Jak ale vnímáte vy či vaši kolegové posun, který místním sportovcům nová hala nabídla?
Nová hala je úžasná pro každý halový sport, basketbal si ji užívá. A za to patří veliké poděkování městu Jeseník. Na druhou stranu jsem byl správce basketbalové haly a byl jsem i u dalších projektů sportovišť a haly v Pardubicích. Hala nabízí všem sportům, které mají zájem – futsal, florbal, basketbal či horolezci – sportovní trénink a vyžití. Bohužel nepočítá s větším počtem diváků, tím i třeba s pořádáním akcí typu mistrovství republiky minižáků v basketbalu. A vzhledem k tomu, že povrchem není palubovka, omezuje to možnost odehrání některých soutěží, ke kterým tento povrch není dovolen.
Jak zasáhla aktuální situace váš klub?
Náš klub nemůže trénovat, nehrajeme zápasy, neposouváme se. V této sezoně, která za chvíli skončí, jsme trénovali jen minimálně. Jen doufám, že děti neztratí chuť vrátit se ke sportu.
Jak bylo zmíněno, pracoval jste také pro Českou basketbalovou federaci. Projevil se dle vašich informací v Česku po mistrovství světa v roce 2019 zvýšený zájem o basketbal?
Z mého pohledu se tento úspěch mužů v rámci zájmu u dětí projevil, ale projevil se hlavně tam, kde se dlouhodobě hraje.
Přesuňme se k vaší osobě, do Jeseníku jste se přistěhoval celkem nedávno, co vás sem přilákalo?
Do Jeseníku jsem přijel poprvé v prosinci 2017, zamiloval jsem si jeho okolí, zamiloval jsem si město a zamiloval jsem se.
Jako hráč jste si zahrál druhou nejvyšší soutěž, poté jste se stal úspěšným trenérem mládeže. Co vám tento sport dal do života?
Basketbal byl pro mě v raném mládí vším. Chodil jsem po městě, jestli nepotkám trenéra, aby mi řekl ahoj. Dal mi samostatnost, dal mi kamarády, ukázal mi krásu sportu a vyvezl mě za hranice naší země. Díky basketbalu jsem se i oženil. Jako trenér jsem si s basketbalem užil zase něco jiného – štěstí a pýchu na hráče, které jsem trénoval, obrovské pocity radosti nad jejich úspěchy, obdiv nad soupeřem, chuť dál a dál pracovat a být lepší.
V Tokiu se poprvé na olympijských hrách objeví kromě basketbalu také basketbal 3x3. Co říkáte na vývoj této odnože basketbalu?
Hra na venkovních hřištích tři na tři mě osobně neoslovila. Vždy budu fandit našim týmům, ale vyznáním jsem hlavně pro basketbal 5x5 v hale.
Co byste závěrem vzkázal fanouškům basketbalu v Jeseníku?
Byl bych moc rád, aby v Jeseníku basketbal patřil mezi nejoblíbenější sporty. Abychom přivítali tolik zájemců, až by se nám z toho točila hlava. Takže bych moc rád co nejdříve přivítal nové zájemce v co největším počtu. A jak jsem slíbil klubu, když budou děti, které budou mít zájem trénovat a hrát, bude určitě zajímavý basketbal za pár let i pro jesenické diváky.
Za rozhovor děkuje Jan Mrosek
Další informace o klubu na www.basketbaljesenik.cz.
