Svou prací přispívají k bezpečnosti a pohodě občanů ve městě. Petr Rajčula na pozici asistenta prevence kriminality nastoupil loni v květnu, Petr Šebek práci vykonává už dva roky. Nyní oba poskytli vhled do svého pracovního dne, během něhož dokáží uklidnit neposlušné děti i podnapilé výtržníky.
Co vás k práci asistenta prevence kriminality (APK) přivedlo?
PR: Je to zajímavá práce s lidmi, práce ve městě, ve kterém bydlíme. Máme tady rodiny, děti. A bezpečnost je v dnešní době důležitá.
PŠ: Mám to podobně, předtím jsem dělal u bezpečnostní agentury jako security, což také souvisí s bezpečností. Práce APK mě oslovila. Dávat pocit bezpečí, pomáhat proti protiprávnímu jednání.
Jaká je náplň vašeho pracovního dne?
PR: Začínáme na přechodech, kde dohlížíme na bezpečnost školáků. Obecně je naší hlavní náplní komunikace s lidmi. Jak s občany města, tak s turisty. Občané nám například sdělují, že se v parku nachází podnapilé osoby, což pak jdeme řešit. Turisté se nás zase ptají na různé informace, třeba kde je infocentrum nebo pohotovost.
PŠ: Nejsme hrozbou, ale pomocnou rukou. Už jsme lidem pomáhali jak s technickými, tak osobními problémy. Například jsme pomohli řidiči, který nemohl nastartovat auto. Jedna paní spadla s nákupem, tak jsme jí pomohli až domů. Dokonce i maminky s dětmi se na nás obrací o pomoc.
Máte působit ve vytipovaných lokalitách a na IPOSe, kde ve městě se tedy pohybujete?
PŠ: Na IPOSe je neustále přítomný náš třetí kolega, protože je tam každý pracovní den velký pohyb osob. Jinak tím, že Jeseník je relativně malý, se pohybujeme po celém městě.
PR: Určité lokality navštěvujeme pravidelně několikrát denně. Nejčastěji autobusové a vlakové nádraží, parky, nám. Hrdinů nebo nám. Svobody u voliéry. Pravidelně obcházíme také mateřské a základní školy, protože třeba v altáncích se často zdržují podnapilí lidé. Dokážeme se ale podívat na lázně i do Bukovic.
Tušíte, kolik kroků za den uděláte?
PR Mám krokoměr v hodinkách, dělá to zhruba 15-20 000 kroků, možná 15 km. Záleží to na situacích, které řešíme.
PŠ: Někdy se stane, že strávíme na místě i dvě hodiny s jednou osobou. Jindy během dne obejdeme celé město.
Zaznamenali jste za dobu, co pracujete jako APK, změny ve vnímání vaší práce ze strany občanů?
PŠ: Změnila se k lepšímu. Lidé vnímají, že je naše práce důležitá, chráníme je i městský majetek. Například hlásíme poškození věcí, kontrolujeme dopravní značení apod.
PR: A ukázalo se, že když někam chodíme často, místo se zklidní. Je tam pořádek, protože se tam problémoví lidé nezdržují. Občané jsou za to rádi.
Doprovází vás služební pes Queen. Jaké jsou na něj reakce?
PR: Zatím byly vždy velmi kladné, jak od starších tak mladých. U lidí budí respekt a jeho přítomnost často vyřeší situaci, aniž by došlo k vyhrocení konfliktu.
PŠ: Queen reaguje na intonaci hlasu. Kolega změní hlas, pes zavrčí, zaštěká a osoby ví, že si nic nemohou dovolit.
Jaké máte vybavení a pomůcky pro svoji práci?
PŠ: Pro svoji obranu máme pepřový sprej, teleskopický obušek. Každý občan má právo se bránit, my nejsme výjimkou a navíc jsme často první, kteří se setkávají s problémovými lidmi. Už jsme byli třeba u záchytu člověka, který měl u sebe jehly a vyhrožoval nám, že nás jimi píchne. Dále pak máme třeba baterku a lékárničku. Díky městské policii a podpoře od paní starostky máme k dispozici veškeré potřebné prostředky.
S jakými konfliktními situacemi se setkáváte?
PR: Hodně konfliktní bývají roztržky mezi bezdomovci, kteří se mezi sebou často hádají, napadají a pak ohrožují okolí. Snažíme se situaci uklidnit tím, že s nimi komunikujeme. Opakujeme jim, že ve městě platí veřejná vyhláška, kterou porušují. Že pro ně bude lepší, když si alkohol vypijí na místě, kde mohou. Že do parku chodí maminky s dětmi a že se to tam nehodí. A oni to pak třeba sami vidí a odejdou.
PŠ: Jednou jsme řešili dva muže, jednoho Čecha a druhého cizince, kteří nezaplatili taxikáři a následně chodili po domech, kde zvonili a dobývali se dovnitř. Tehdy jsme přivolali hlídku městské policie a ti pak cizineckou policii. Řešíme ale také sousedské spory, třeba hádky v paneláku. Když soused nemá rád souseda, je to nejhorší. Pak jsme jako mediátoři, vyslechneme si oba dva a přimějeme je se zamyslet. A jedna strana musí vždycky trochu ustoupit.
S místními vycházíte dobře?
PR: Dá se to tak říci. I ti problémoví nás znají a berou to tak, že si před námi nemohou nic špatného dovolit. Problematické je to s lidmi bez domova, kteří sem přichází nově z jiných obcí.
PŠ: Místní ví, že my jsme ti hodní, hranice mezi pachatelem a strážníky, kteří už mohou použít sankce.
Účastníte se městských akcí nebo osvětových besed. Kde dále se můžete objevit?
PR: Ano, městská policie pravidelně pořádá osvětové akce pro školy a školky. Děti mají možnost navštívit služebnu, kde se seznámí s prací strážníka i APK. O prázdninách u nás byly třeba děti z Krtečka.
PŠ: Asistenta si může vyžádat také policie jako nezávislou osobu při domovních prohlídkách, což už jsme si také zažili.
Jakým způsobem se vzděláváte a zvyšujete své kompetence?
PŠ: Pravidelně se učíme od strážníků a konzultujeme s ředitelem městské policie Jeseník. Máme také školitele, který nás seznamuje s aktuálními zákony a postupy. Nedávno jsme řešili, jak jednat v situacích krajní nouze a třeba jak poznat, kdy je osoba pod vlivem návykových látek a jak s ní jednat.
Potkáváte se také s asistenty z jiných měst?
PŠ: Loni jsme byli v Hanušovicích a řešili jsme jejich problémy. Naopak asistent z Hanušovic pak byl v Jeseníku.
PR: Asistenti tam řeší takřka to stejné, co my, ale s jinými lidmi. A také ohlasy na asistenty byly podobné. Občané jsou rádi, že asistenti ve městech působí.
Za rozhovor děkuje Markéta Kaniová
Více o projektu zaměřeném na prevenci kriminality a veřejný pořádek ve městě se dozvíte na jesenik.cz/cz/informace/k3357-mesto-jesenik/3183-asistenti-prevence-kriminality.html.
