Moderní gymnastika je součástí rodiny olympijských sportů již od roku 1984, takže již patří mezi tradiční sportovní odvětví. O tom, jak se tomuto sportu daří v Jeseníku, jsme si popovídali s předsedkyní klubu La Pirouette Petrou Annou Kofroňovou.
Moderní gymnastika je již skoro čtyři dekády olympijským sportem, občas se také objeví na televizních obrazovkách. Přesto, pokud by někdo moderní gymnastiku neznal, představíte ji našim čtenářům?
Moderní gymnastika se do dnešní podoby formovala mnoho let. V minulém století došlo k definitivnímu rozdělení na moderní a sportovní gymnastiku. Hlavním rozdílem je cvičení na nářadí a cvičení s náčiním. Asi by nešlo houpat se na bradlech a točit u toho stuhou. Takže my cvičíme na koberci a učíme se zkrotit švihadlo, obruč, míč, kužele a všemi obdivovanou stuhu.
Jakým způsobem se hodnotí výkony gymnastek?
Závodnice mají přichystané choreografie a snaží se o co nejčistší a nejzajímavější předvedení. Před nimi sedí rozhodčí rozdělené do čtyř skupin. Každá skupina má na starosti sledovat jinou složku sestavy. A tak se stane, že před holčičkami sedí dvacet rozhodčích, které hodnotí obtížnost těla, obtížnost práce s náčiním, umělecký dojem a provedení.
Název klubu La Piroutte nepatří úplně mezi obvyklé. Jak tento název vznikl a co pro vás znamená?
Máte pravdu, obvyklý není. Proto jsem jej vymyslela a stále mě baví všude hláskovat písmenka. Pochází z baletního názvosloví a znamená jednoduše obrat nebo otočku, protože gymnastky se stále točí všemi směry a na všechny světové strany.
Moderní gymnastika se na Jesenicku rozvíjí od roku 2013, jaké byly její začátky?
Když jsem přišla do Jeseníku, spolupracovala jsem s Lenkou Bachovou. Poznala jsem mažoretkový sport a moc mě bavil. Pak přišel nápad zkusit něco pro Jeseník nového, a tak se pod Tanečním studiem LB začala formovat první skupinka holčiček se zaměřením na gymnastiku. Jenže každý sport potřebuje své podmínky a tréninkové časy, a tak vzniklo La Pirouette.
V jakém věku začínají děti s tímto sportem?
Pracujeme s dětmi od čtyř let. Pomalu se oťukávají v hale, učí se správnému držení těla, základní koordinaci a všechny hned chtějí cvičit s tou dlouhou stuhou, která je pro starší závodnice a na gymnastická miminka se okamžitě namotá.
Dělají moderní gymnastiku také chlapci či muži?
Záludná otázka. Ještě před pár lety bych řekla jednoznačně ne. Tento sport je vyhrazen holčičkám, dívkám a ženám. Jenže jak je tomu i v mnoha jiných sportech, otevřenost a rovnost pro obě pohlaví se nevyhnula ani moderní gymnastice. Existují tedy státy, ve kterých funguje mužská liga . Zatím ale nebyla přijata světovou gymnastickou federací, a tak i u nás prozatím zůstává ryze ženským sportem.
Trenéřině se věnujete již dlouhou dobu, máte zkušenosti i z jiných klubů z Česka, či dokonce s reprezentací. Na jakou úroveň by se mohly dostat místní gymnastky?
Pocházím z Milevska, kde má gymnastika dlouholetou tradici. Ke sportu mě přivedli rodiče. Otec byl dvacet let trenérem reprezentantek házené a mamka gymnastiky. Osud byl napsán dost čitelně. Vychovala jsem mnoho reprezentantek, které startovaly na mistrovstvích Evropy. Ludmila Korytová startovala na mistrovství světa v Japonsku. Bylo to úžasné. Jeseník mám plný hvězd. Opravdu. Je tu tolik talentu. Pokud budu mít podmínky, jsem schopná místní potenciál vystřelit hodně vysoko.
Se svými svěřenkyněmi jezdíte po soutěžích po celé republice, pořádáte závody také přímo v Jeseníku?
Zatím ne. Závody v gymnastice jsou náročné a chystají se půl roku dopředu. Také mě v úsilí o uspořádání soutěže zabrzdil covid. Letos jsem pro severomoravskou oblast navrhla systém ligy, která tu není. Takže mám v plánu jeden ze seriálu závodů uspořádat. Snad se to podaří a naši fanoušci a příznivci budou moci přijít podpořit holky a vidět je v plném nasazení i doma v Jeseníku.
Ač se to možná nezdá, pro váš sport je hodně důležitá sportovní hala se správnými parametry. Splňuje je hala v Jeseníku?
Moderní gymnastky potřebují celoročně využívat vnitřní prostory. Je to krásné, neomezuje nás déšť, vítr a jiné rozmary počasí, ale na druhou stranu necháme většinu finančních prostředků za pronájmy. Trénovat ve sportovní hale je ideální. Tam právě hovoříme o podmínkách vytvořených pro výkonnostní a vrcholový sport. Závodní koberec má 13x13 metrů a výška stropu musí být od 10 do 13 metrů. Žádná tělocvična toto nesplňuje. Buď máme koberec ode zdi ke zdi, nebo sundáváme ze světel namotané náčiní. Na Jesenicku máme možnost tréninku v hale v Jeseníku a v Mikulovicích, za což jsem nesmírně vděčná. Je to pro mě závazek, dělat Jesenicku co nejlepší jméno na každé soutěži u nás i po Evropě.
Jak jste již zmínila, pocházíte z Milevska, na Jesenicku bydlíte devět let. Co se vám na životě "na severu" líbí? A v čem je jiný než v jižních Čechách?
Každý máme schopnost obklopovat se lidmi, kteří jsou nám příjemní, mají podobné názory a vyznávají stejné hodnoty. Mně se podařilo právě zde v Jeseníku potkat mnoho dobrých lidí, kteří dosahují vysokých a někdy až snových cílů, jde jim to s lehkostí v duši a se srdcem na správném místě. To je něco, co jsem nečekala a vnímám to jako bonus k nádherným horám, čistému vzduchu a krásným lázním. Ten, kdo tu žije celý život, by měl častěji jezdit po republice, aby si uvědomil, kde má tu čest žít.
Jak váš klub ovlivnila doba covidová?
Přišla jsem o celou jednu skupinu. Dost mě to mrzelo. My sportovci jsme zvyklí se oklepat, a ještě silnější bojovat dál. Přestavěla jsem skupiny a jedeme dál.
Co byste ráda řekla závěrem?
Chtěla bych poděkovat všem trenérům a instruktorům a popřát jim, ať vytrvají v poctivé práci s dětmi a mládeží. I kdyby jedno dítě díky vám nebylo obézní a počítačově závislé, má to smysl. Děkuji také všem příznivcům moderní gymnastiky za podporu morální i finanční. Jen díky dobrým lidem bude moci gymnastika v Jeseníku i nadále fungovat a vzkvétat.
Za rozhovor děkuje Jan Mrosek
Další informace o klubu na www.lapirouette.cz.
