Město Jeseník zřizuje několik příspěvkových organizací a má také vlastnický podíl ve dvou společnostech. První z nich jsou Technické služby Jeseník, o kterých jsme si povídali loni. Druhou jsou Vodovody a kanalizace Jesenicka (město má podíl spolu s dalšími obcemi v okolí). Společnost hrála klíčovou roli během loňských povodní, a proto téma našeho povídání s ředitelkou společnosti Lenkou Podhornou nemůže směřovat jinam.
Paní ředitelko, jak je na tom VaK Jesenicka půl roku od povodně?
Máme zcela funkční úpravnu vody v Adolfovicích s provizorně opravenými jímacími objekty na Šumném a Borovém potoce, v provozu je 100 % vodovodu částečně za pomoci suchovodu. Plně funkční je i čistírna odpadních vod v České Vsi a téměř 95 % kanalizace. Vzhledem k velkému rozsahu poškození infrastruktury to považuji za úctyhodný výkon a to díky fantastickému přístupu všech zaměstnanců VaK Jesenicka. Jejich nasazení bylo úžasné.
Co bylo pro vaši společnost tím úplně nejsložitějším problémem po opadnutí vody?
Naprostou prioritou byla obnova dodávek pitné vody. Povodní bylo poškozeno více než 3 100 m vodovodu, významně byly poškozeny jímací objekty pro adolfovickou úpravnu vody, která byla zatopena a odstavena z provozu. Řešili jsme nouzové využití podzemních zdrojů vody, bohužel jsme bojovali nejen s jejich poškozením, ale i s velkým zákalem. Obnovit dodávku pitné vody se nám za těchto složitých podmínek podařilo za 19 dní po povodni. Současně bezprostředně po povodni nefungovala čistírna odpadních vod v České Vsi a poškozeno bylo více než 3 300 m kanalizace, několik úseků je stále velmi poškozených a odpadní voda z nich bohužel odtéká do vodních toků Bělá a Staříč. Při tom všem bylo zatopeno také sídlo naší společnosti. Zářijové povodně jsou pro nás velkým ponaučením. Je potřeba se více provozně připravit a dovybavit zejména záložními zdroji, tj. elektrocentrálami a cisternami na pitnou vodu. Pracujeme na tom včetně změny sídla společnosti mimo záplavové území.
Vraťme se ještě pár dnů před povodně, jak jste se na blížící hrozbu připravovali?
Jako člen krizového štábu jsem měla podrobné informace týkající se výstrah a varování meteorologů před dlouhotrvajícími intenzivními srážkami s předpokladem povodňových stavů v povodí Odry. Preventivně jsme personálně posílili pohotovosti na provozech, včetně připravenosti vozového parku. Zajistili jsme dostatek elektrocentrál a zabezpečili detekční techniku. Vodojemy byly doplněny na maximum kapacity, včetně rezervních komor a bezprostředně po povodni jsme zřídili náš krizový štáb VaK.
Máte už vyčíslené škody? Jakým způsobem budou opravy financovány?
Povodňové škody na infrastruktuře odhadujeme přibližně na 260 milionů korun, jedná se jak o havarijní opravy, tak i o kompletní obnovu větších staveb. Díky osobním jednáním s ministrem životního prostřední Petrem Hladíkem, ministrem zemědělství Markem Výborným a ředitelem Státního fondu životního prostředí Petrem Valdmanem, která byla vstřícná a věcná, jsme finance obdrželi již dva měsíce po povodni.
Jak probíhá oprava poškozené infrastruktury?
Bezprostředně po povodni jsme začali s lokálními opravami poškozených nebo chybějících sítí, letos pokračujeme v odstraňování menších defektů a projektujeme kompletní obnovu větších defektů, tj. poškozených jímacích objektů, delších zátrží vodovodu a kanalizace s realizací v příštím roce.
V prvních týdnech po povodni pomáhalo s opravami několik vodárenských společností, jak k tomu došlo?
My vodaři jsme jedna velká rodina a loňská povodeň to opět prověřila. Z celé republiky nám kolegové vodohospodáři nabízeli pomoc, dary a podporu, velmi si toho vážím. Velké poděkování patří řediteli vodárenského sdružení SOVAK Praha Vilému Žákovi, se kterým jsem bezprostředně po povodni byla v intenzivním každodenním kontaktu.
Všichni se teď ptají, co klíčoví aktéři (správci povodí a lesů, atd.) udělají pro snížení rizika opakování této katastrofy. Vy sami nějaká opatření udělat můžete?
Protipovodňová ochrana našich vodních zdrojů je klíčové téma. Plánovaná obnova jímacích objektů na Šumném a Borovém potoce bude zahrnovat bezpečnější protipovodňovou ochranu proti stoleté vodě. Dále je nutné se zaměřit na zadržování vody v krajině, zdržení a zpomalení toku vody v korytě našich řek. Velký potenciál vidíme v systému lokálních poldrů a malých vodních nádrží na některých přítocích řeky Bělé tak, aby opatření sloužila zároveň jako protipovodňová ochrana, ale též jako akumulace vody pro období sucha. Jsme odhodláni aktivně spolupracovat s klíčovými partnery vodního hospodářství na realizaci těchto opatření.
Takže zamýšlená opatření proti suchu kvůli povodním neodkládáte?
Jako vodohospodáři pozorně sledujeme přicházející klimatickou změnu a hledáme možnosti, jak se připravit. Extrémní sucho v roce 2015 nám ukázalo, že nejzranitelnější jsou naše podzemní zdroje vody. Hlavní úlohu sehrála úpravna vody v Adolfovicích, která tento pokles plně pokryla z horských bystřin. Připravili jsme Projekt SUCHO 2015 zaměřený na koncepční přístup v hledání opatření proti možnému nedostatku vody na Jesenicku. Soustředili jsme se na kompletní rekonstrukci a modernizaci úpravny vody a v loňském roce na to navázali výstavbou nového vodního zdroje na Keprnickém potoce. Ten přivede do úpravny vody třetí zdroj povrchové vody. Dojde i na další projekty.
Za rozhovor děkuje Jan Mrosek
