CHKO JESENÍKY: Přál bych si, aby veřejnost vnímala ochranu přírody především jako službu společnosti, říká Vít Slezák

CHKO JESENÍKY: Přál bych si, aby veřejnost vnímala ochranu přírody především jako službu společnosti, říká Vít Slezák

O ochraně přírody, o důsledcích povodní na jesenickou krajinu, změně chování turistů a mnohém dalším jsme si povídali s vedoucím Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky Vítem Slezákem.

Pane vedoucí, to že se Správa CHKO Jeseníky zabývá ochranou přírody je zřejmé. Jaké ale všechny konkrétní činnosti to obnáší?
Ochrana přírody je typický multidisciplinární obor, takže řešíme opravdu širokou škálu činností. Týkají se lesů i zemědělských ploch, vodních toků i staveb, návštěvníků, turistů nebo samozřejmě různých chráněných druhů rostlin a živočichů. Kromě státní správy, což je taková klasická úředničina od různých povolení a vyjádření až po pokuty, se zabýváme také praktickou péčí o přírodu. Nejviditelnějším příkladem je sečení luk nebo drobná opatření na zadržování vody v krajině, ale nemalou měrou se jedná také o prvky návštěvnické infrastruktury typu mostky, zábradlí nebo informační tabule usměrňující návštěvníky hor. Důležitou součástí naší práce, kterou nemůžu nezmínit, je mapování a monitoring přírody, případně i výzkum přírodních procesů ve spolupráci s nejrůznějšími vědeckými institucemi. Aplikaci vědeckých poznatků do praxe totiž považuji za velmi důležitou součást naší práce.

V září loňského roku nás zasáhla ničivá povodeň. Dopad na domy, silnice, mosty jsme viděli všichni na vlastní oči. Ale co příroda, řeky nebo i lesy? Jaké důsledky tam měla povodeň?
V prvních hodinách po povodni jsme viděli ležet ještě živé pstruhy, vranky nebo dokonce mihule přímo v ulicích Jeseníku. Abychom zjistili, jaký dopad měly povodně na ryby v CHKO, nechali jsme zpracovat orientační průzkum ryb. Ukázalo se např., že v tocích mimo obce zvládly ryby povodeň relativně dobře, mnohem hůře dopadly v úsecích uvnitř obcí. V lesích na některých cestách vznikly hluboké erozní rýhy, které jsou místy zahloubené i v řádech metrů. Nejen že došlo k odplavení půdy, kterou jsme nakonec také viděli v ulicích Jeseníku, ale tyto hluboké zářezy budou lesy a krajinu dál odvodňovat a vysušovat.

Pokud opomeneme povodeň, krajina kolem nás se i tak poslední dekády poměrně rychle mění. Jak je na tom jesenická příroda? Kde všude pozorujete změny?
Změny v jesenické přírodě jsou opravdu rychlé. Zmíněné vodní toky se změnily během pár hodin, kůrovcová kalamita z posledních let nám ukázala, že i lesní porosty se mohou velmi rychle přeměnit. Zásadní proměny však pozorujeme i na místech, na kterých to není na první pohled vidět. Třeba takové vrcholové bezlesí na hřebenech hor, kam směřuje nejvíce naší pozornosti. V tomto zdánlivě neměnném prostředí pozorujeme razantní změnu druhové skladby vegetace, postupné zvyšování horní hranice lesa o více než 1 m za rok, rozrůstání nepůvodní borovice kleče, enormní spady dusíku do půdy atd. Dalo by se o všech změnách mluvit dlouho. Samostatnou kapitolou je pak šíření invazních druhů rostlin i živočichů. Poslední dobou se stále více soustřeďujeme na ochranu Jeseníků před jejich škodlivým vlivem.

V loňském roce jste připravovali Koncepci práce s návštěvnickou veřejností CHKO Jeseníky. Co vás k této koncepci vedlo? Jaké jsou hlavní problémy, které turismus v Jeseníkách vytváří?
Tak jako se mění příroda, mění se i chování návštěvníků na horách. My na tyto často nové turistické trendy musíme včas reagovat a k tomu nám slouží zmiňovaná koncepce. Častým problémem nejen Jeseníků je tzv. overturismus, který však není jen o přemíře turistů na konkrétní lokalitě, ale také o chování návštěvníků. Např. elektrokola dopraví lidi do míst, kam by na klasickém kole dojelo jen pár vytrénovaných sportovců, mapy v mobilu navedou lidi do oblastí, kam dříve zavítal jen ztracený houbař, a dnešní vybavení, např. čelovky, umožňuje přítomnost lidí na citlivých lokalitách celých 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Zvířata tak už nemají ani chvíli klid.

Před 10 až 15 lety se začalo mluvit o prohlášení části Jeseníků za národní park. Je toto téma stále aktuální?
Není a myslím, že ani dlouho nebude. Kdo sleduje dlouhé roky trvající boj za vyhlášení národní parku Křivoklátsko, tomu je jasné, že vyhlášení národní parku Jeseníky není záležitostí ani příštích 10 let. Myslím si, že pokud nebude po národním parku silná poptávka především z regionu, nebude se ministerstvo do přípravy vůbec pouštět. Navíc nedávná změna vlastnických vztahů na podstatných částech lesních pozemků značně zkomplikovala proces případného vyhlášení. Vyhlašovat národní park na státních pozemcích je přece jen o něco jednodušší než na soukromém vlastnictví. Jako perspektivnější vidím vyhlášení CHKO Rychlebské hory.

Chtěl byste závěrem něco vzkázat našim čtenářů?
Přál bych si, aby veřejnost vnímala naši práci především jako službu společnosti. Nechráníme přírodu jen pro přírodu samotnou, ani proto, že z fungujících ekosystémů má lidstvo i ekonomické zisky. Když z naší přírody zmizí nějaká orchidej nebo třeba chřástal, příroda si s tím nějak poradí. Tak jak si konec konců poradila s tím, že v Jeseníkách vyhynul ikonický tetřev nebo více než 10 druhů denních motýlů. Ale chceme chránit přírodu také proto, aby se každý mohl těšit pohledem na úžasně pestrou, podmanivě krásnou a v mnoha ohledech jedinečnou jesenickou přírodu.

Za rozhovor děkuje Jan Mrosek

Go up Manage cookies