ŠKOLSTVÍ: ZŠ Jeseník vnímám jako sebevědomou školu otevřenou spolupráci v regionu, říká ředitel Dominik Liberda

ŠKOLSTVÍ: ZŠ Jeseník vnímám jako sebevědomou školu otevřenou spolupráci v regionu, říká ředitel Dominik Liberda

Školství  je aktuálně v Česku velmi ožehavým tématem, v posledních několika letech si navíc kvůli pandemii covidu-19 a zapojení ukrajinských uprchlíků do výuky prošlo zatěžkávací zkouškou. Jak se s tím vypořádává jesenická škola? O to jsme si povídali se staronovým ředitelem školy Dominikem Liberdou.

Pane řediteli, představte nám prosím vaši organizaci.
Základní školu Jeseník vnímám, ve zkratce, jako sebevědomou školu otevřenou spolupráci v regionu, školu s dobrou vzdělávací nabídkou. Aktuálně vzdělává 740 žáků a 11 dětí v přípravné třídě, kterým se věnuje 57 učitelů, 16 asistentů pedagoga a 15 vychovatelů na třech pracovištích.

Ředitelem školy jste šest let a na začátku tohoto roku jste byl zvolen na další šestileté období. S jakou vizí vstupujete do dalšího období?
Jednoduše bych chtěl školu nasměrovat k jádru vzdělávání. Inspirován nejúspěšnějšími vzdělávacími systémy jsem přemýšlel, které aspekty úspěchu jsou přenositelné navzdory zavedenému školskému systému u nás. Jedná se o několik klíčových témat, která je třeba v dalších letech ve škole intenzivněji rozvíjet. Předně je potřeba hlouběji pracovat s daty a výsledky vzdělávání, umět lépe nastavovat a vyhodnocovat opatření směřující ke vzdělávacímu úspěchu žáka. Dalším pozitivním faktorem rozvoje kvality vzdělávání má být podpora učících se komunit pedagogů. Ve škole i v rámci regionu dáme prostor sdílení zkušeností a vzájemné podpoře mezi učiteli. Třetím tématem je Formativní přístup k učení  - méně porovnávání mezi sebou a více zaměření na vlastní rozvoj žáka. Se získanou akreditací ERASMUS budeme intenzivně rozvíjet přeshraniční spolupráci. Silným tématem je tzv. wellbeing žáků i učitelů, tedy úsilí o budování podnětného a bezpečného prostředí a psychické pohody. Zastřešit novou vizi by nyní měl slogan Sebevědomé a otevřené vzdělávání s nabídkou + úspěšný žák.

Jak se tato vaše vize protíná s aktuální situací v českém školství? Jak dopadá tato situace na naši jesenickou školu
Představená koncepce nadále koresponduje se vzdělávací Strategií 2030+ a v něčem ji doplňuje. Jako nešťastné vnímám, že stávající vláda je aktuálně více zaměstnána hledáním úspor než rozvíjením této strategie. Výhodou velkých škol, jako té naší, je, že rozpočtové škrty se jí dotknout spíše okrajově a kvalitu vzdělávání by to ohrozit nemělo.

Ke třem současným budovám má přibýt také jedna nová na ulici Kalvodova. Co se bude odehrávat na této budově?
Této otázce se ve své koncepci věnuji také. Není zde ještě jednoznačná odpověď. Vycházíme z faktu, že stávající kapacity školy jsou naplněny a není zde prostor pro dlouhodobé zkvalitňování vzdělávacího zázemí - zejména na prvním stupni. Pro představu např. chybí odborné učebny na pracovištích B. Němcové a Průchodní. Kuchyňka, dílny, multimediální učebna, apod. Aby se zde mohly vybudovat, je potřeba část vzdělávání přesunout do nové budovy. Nejefektivnější variantou je přesunout několika tříd na tuto budovu a uvažovat o osamostatnění budovy.

Škola bude mít tedy celkem čtyři budovy, každá na jiném kraji města. Jak plánujete zvládat se věnovat všem pracovištím?
Je nezbytné přemýšlet o udržitelném modelu řízení základního vzdělávání ve městě Jeseník. Předložil jsem zřizovateli několik variant, které se mi zdají schůdné. Varianty by se měly analyzovat a vyhodnotit během tohoto kalendářního roku. Řídit školu na čtyřech vzdálených pracovištích nepovažuji za dobré řešení.

Škola se podílí na mnoha projektech, jedním z nich je například iniciativa Pěšky do škol. Jak se do ní žáci zapojili?
Jsem rád, že tento projekt každoročně otevírá ve škole výchovná témata udržitelnosti a zdravého životního stylu. Do projektu se zapojují všechny budovy pod patronátem žákovských parlamentů. Naši žáci byli letos oceněni i na krajské úrovni. Je skvělé, že aktuálně naši snahu propojujeme i s aktivitami zřizovatele v rámci spolupráce na plánu udržitelné městské mobility.

Před dvěma lety stála vaše škola před velkou výzvou – zapojení ukrajinských dětí do školní výuky. Jak se s tím jesenická škola popasovala?
V této kapitole smekám před všemi našimi učiteli, kteří výzvu přijali a hledali cesty a způsoby zapojení žáků do výuky. Bylo to náročné období a opět jsme si museli osvojovat nové postupy a nástroje. Systémově jsme měli štěstí na skvělé ukrajinské asistenty pedagoga, kteří jsou nyní pevnou součástí pedagogického kolektivu. Rozjeli jsme vzdělávání cizinců v českém jazyce i zcela nový předmět na II. stupni Český jazyk – cizí jazyk. V jednu dobu jsme ve škole měli více než 40 ukrajinských žáků, nyní je to 28 žáků. Až na výjimky jsou ukrajinští žáci součástí třídních kolektivů a normálně se zapojují.

Brzy nás čeká zápis do dalšího školního roku. Kdy a kde proběhne?
V úterý 9. dubna se budeme těšit na všechny předškoláky z Jeseníku a blízkého okolí. Zápis bude probíhat i s motivačním programem na budovách prvního stupně (B. Němcové a Průchodní). Pro vzdálené umožníme i podání elektronickou cestou. Znovu nabídneme i přípravnou třídu.

Práce ředitele je funkcí náročnou jak časově, tak psychicky. Jak relaxujete ve svém volném čase?
Aktuálně mě uspokojuje manuální práce při rekonstrukci domu a možnost vidět za sebou zjevný výsledek. Současně sbírám síly při dočasné rodičovské dovolené a jsem vděčný, že mohu být blíže mně nejbližším. Na sport nyní není moc času, ale pátek je svátek… když se drží led, scházíme se s tatínky a dětmi hrávat hokej na jesenickém kluzišti.

Za rozhovor děkuje Jan Mrosek