Během několika hodin se po povodních v září 2024 v Jeseníku změnilo fungování města i plány na jeho budoucí rozvoj. Katastrofa přinesla také náročnou etapu rozhodování o tom, co opravit dřív, co půjde změnit a jak připravit město na další desítky let. Vedoucí Odboru investic a majetku Jiří Uher v rozhovoru popisuje zákulisí největší obnovy v novodobé historii města, složitou „šachovou partii“ kolem koordinace projektů i důvody, proč Jeseník nestojí jen před opravou škod, ale také před příležitostí vybudovat bezpečnější, odolnější a modernější město.
Za dobu svého působení na investicích jste zažil různá náročná období. Rok 2024 byl ale pro Jeseník bezpochyby zlomový…
Rok 2024 nebyl jen milníkem. Povodeň byla facka, která přišla v době, kdy Jeseník realizoval nebo připravoval historicky největší objem projektů za více než 250 milionů korun. Rekonstrukce škol na Kalvodově, nové dětské skupiny na Dukelské, chodník do lázní nebo náročná oprava budovy IPOS – to vše běželo naplno a bylo navázáno na dotace, které jsme nesměli ztratit. Povodeň vše změnila. Najednou jsme museli řešit základní úklid a havarijní opravy, ale zároveň dokončit rozjeté stavby a připravit desítky nových žádostí o finanční podporu z programu Živel. Upřímně? Při stávajících kapacitách to byl úkol na hraně proveditelnosti. Na takovou situaci vás žádná škola ani praxe nepřipraví.
Přes tuto nelehkou výzvu jsme všechny běžící projekty stihli dokončit a profinancovat. Zároveň se podařilo do konce roku 2025 podat 32 žádostí (zahrnujících 107 konkrétních projektů) v hodnotě 1,9 miliardy korun. Jen díky tomu kroku máme od státu přislíbené financování až 90 % nákladů na obnovu. Bez této mimořádné finanční podpory by město tak rozsáhlou obnovu samo nezvládlo a její realizace by se protáhla na desítky let. Projekty naleznete na www.nasjesenik.cz.
Jak město určuje priority obnovy a co rozhoduje o tom, které projekty dostanou přednost?
Po povodních vznikla pracovní skupina Obnova, kde společně s vedením města a odborníky řešíme priority. Rozhodování dnes v mnoha ohledech připomíná šachovou partii. Když se například jedna ulice opraví příliš brzy, může se za rok znovu rozkopat kvůli sítím nebo úpravám toku. Některé opravy jsou jednodušší a mohou postupovat rychle, u jiných musíme začínat úplně od nuly – novými studiemi a zaměřením, protože povodeň v některých místech zásadně změnila podmínky v území. Klíčová je koordinace. Nemá smysl opravit ulici, do které chce za rok zasahovat Povodí Odry nebo správci sítí. Naše plány proto musíme sladit s nimi i s kapacitami projektantů, kteří jsou po povodních extrémně vytížení.
Často se mluví o tom, že procesy obnovy jsou dlouhé. Co je podle vás nejvíc zpomaluje?
Přestože pro nás situace zůstávala i po skončení stavu nebezpečí krizová, stát nám neodpustil složité procesy zadávání zakázek a povolování staveb. Musíme tak postupovat podle přísných pravidel, která celý proces obnovy neúměrně prodlužují. Současná legislativa není na obnovu po takto rozsáhlých živelních událostech dostatečně připravena.
Které projekty nyní čekají kvůli povolovacím procesům nebo koordinaci?
Aktuálně například čekáme na povolení pro ulici Žižkova, lokalitu V Oblouku či školu na ul. Nábřežní. Někdy nás brzdí i čekání na partnery. Třeba na ulici O. Březiny musíme provést jen provizorní opravu, dokud Povodí Odry nezpevní nábřežní stěny. Naopak v ulici Mlýnská už nečekáme a opravujeme sami, protože příprava na straně správce toku se kvůli právním sporům u jejich zakázek zpozdila.
Cesta bude složitá. Směr je ale jasný. Jaký má být Jeseník po této obnově?
Jeseník bude v budoucnu modernější a bezpečnější. Díky tomu, že jsme včas zajistili financování, máme nyní jedinečnou šanci město nejen opravit, ale posunout o úroveň výš. Nechceme jen „zalátat díry“ a vrátit věci do stavu před povodní. Ke každému projektu přistupujeme individuálně. Mluvíme s obyvateli, sbíráme podněty od vlastníků sítí a hlavně plánujeme opatření, která zmírní dopady případných dalších povodní. Ano, pečlivá příprava sice realizaci o něco prodlužuje, ale byla by chyba tuhle šanci promarnit. Samostatnou kapitolou je například náměstí Svobody. Chceme, aby toto „srdce“ města bylo skutečně reprezentativní, proto jsme se rozhodli pro cestu architektonické soutěže.
Kde je už dnes nejlépe vidět ten nový přístup – tedy nesnažit se jen vrátit věci do původního stavu, ale postavit je chytřeji a odolněji?
Pěkným příkladem jsou návrhy nových lávek. Je na nich skvěle vidět ten rozdíl – dříve by se prostě „postavil nový most tam, kde spadl ten starý“. Dnes k tomu ale přistupujeme s jinou filozofií. Nové lávky budou výrazně výše nad hladinou a jejich konstrukce bude klenutá a subtilní. Co je ale klíčové – budou pevně vetknuty přímo do skalního podloží, aby odolaly i extrémnímu tlaku vody. Některé dokonce plánujeme jako mobilní. Zároveň už nemyslíme jen na to, aby se dalo přejít z břehu na břeh, ale řešíme je moderně: jsou plně bezbariérové a pohodlné i pro cyklisty.
Podobně uvažujeme i u školy na ul. Nábřežní. Tam už nejde jen o opravu učeben poškozených vodou, ale do projektu jsme rovnou začlenili komplexní protipovodňovou ochranu celé budovy. Zkrátka už nestavíme věci „stejně jako předtím“, ale stavíme je chytřeji, odolněji a s ohledem na to, jak se město bude používat v dalších desítkách let.
Kde lidé poznají změny nejdřív?
Letos se bude pracovat například v ulicích Gogolova, Mlýnská, Janáčkova, J. Ježka a Denisova nebo Fučíkova, v proluce u tržnice a v části ulice Školní. Chodníky se budou opravovat od Ovčího mostu směrem do Smetanových sadů a v ulicích Šumperská a Rejvízská. Zároveň pokračujeme v zásadní revitalizaci sídliště Pod Chlumem a chceme stihnout i nové chodníky v 5. etapě sídliště 9. května. Je toho opravdu hodně.
Co byste vzkázal lidem, kteří mají pocit, že se obnova jejich části města zpožďuje?
Chápu, že si mnozí z vás přejí, aby některé projekty postupovaly rychleji. I pro nás jsou stavby klíčové, ať už jde o návrat dětí do školy na Nábřežní, nové lávky či opravy komunikací a budov. Obnovu ale bohužel nejde výrazně urychlit. Prosím vás proto o trpělivost, každý záměr je třeba naprojektovat, povolit, následně vybrat zhotovitele. Těch kroků je potřeba udělat před samotnou realizací celou řadu. Po povodních navíc vstupujeme do nové etapy rozvoje města. Každý projekt, který dnes připravujeme, je dílkem modernějšího Jeseníku, ve kterém se nám všem bude lépe žít.
Co bude podle vás pro město v následujících letech největší výzvou? Co byste chtěl, aby lidé o práci vašeho odboru víc chápali?
Čísla mluví jasně: čeká nás největší investiční balík v historii města. Jen letos rozjíždíme zhruba 14 projektů a další desítky musíme připravit a zrealizovat během několika příštích let. To je obrovský nápor na rozpočet, lidi, koordinaci i fungování města. Narazíme přitom na řadu překážek – od složité legislativy a administrativy přes kapacity projektantů a stavebních firem až po technické komplikace. Víme, že ne všechno půjde hladce, důležité ale je neztratit směr a projekty dotáhnout do konce. Tahle zkušenost je pro mě i kolegy velkou profesní i lidskou školou. Ukazuje, jak důležitá je spolupráce a důvěra. Přál bych si, aby lidé vnímali, že za každým rozkopaným chodníkem nebo opravenou školou je obrovské úsilí týmu lidí. Tak rozsáhlá proměna se ale neobejde bez dočasných omezení, komplikací a složitých rozhodnutí. Právě teď se formuje nová podoba Jeseníku na další desetiletí.
Za rozhovor děkuji Markéta Kaniová
