V pátek 31. října Vlastivědné muzeum Jesenicka otevře novou expozici Živá příroda Jesenicka, která rozšíří nabídku aktivit jak pro návštěvníky města, tak pro místní obyvatele. Expozice se zaměří především na dětské návštěvníky, své si však najde i poučený laik. O tom, co expozice nabízí, jaká cesta vedla k jejímu otevření, a mnohém dalším, jsme si povídali s ředitelem muzea Pavlem Rušarem a biologem Martinem Starým.
Co vás vedlo k rozhodnutí vytvořit expozici zaměřenou právě na živou přírodu Jesenicka?
Pavel Rušar: Expozice jsou naší výkladní skříní, má to tak každé muzeum. Na ty naše jsme pyšní, ale museli jsme přiznat, že dlouhodobě chybí nabídka pro dětského návštěvníka. Potřebovali jsme téma, které osloví malé i nejmenší. Po deinstalaci staré a nevyhovující expozice Fauny a flóry Jesenicka v roce 2022 pak už nebylo pochyb – nová expozice pro děti bude mít přírodovědný charakter, volba padla na živou přírodu našich hor a podhůří.
Má výstava jednotící linku, která provází návštěvníka celým prostorem?
Martin Starý: Návštěvník symbolicky prochází naší přírodou od nížin Vidnavy, přes mokřady a lesy, až po vrcholy Jeseníků se svou vlastní unikátní faunou a flórou. Expozice tedy ukazuje, že krajina Jesenicka nezahrnuje pouze hory, ale i spoustu jiných biotopů, které také rozhodně stojí za pozornost. Zároveň má tato expozice svého maskota sokola, který je průvodcem převážně dětskému návštěvníkovi a vybízí ho k interakci s exponáty a aktivnímu vnímání různých informací a zajímavostí.
Expozice obsahuje řadu interaktivních a herních prvků, které návštěvníkům umožňují si exponáty přímo vyzkoušet. Proč je pro vás důležité, aby si děti mohly exponáty osahat a zapojit se tak aktivně do výstavy?
Martin Starý: Budovat niterní vztah s přírodou je v dnešní uspěchané době na jedné straně čím dál důležitější, ale zároveň bohužel také těžší. Domnívám se, že interaktivní prvky pomáhají tuto pomyslnou propast překlenout a vybízí k hravějšímu vnímání našeho okolí. Zapojení více smyslů přibližuje návštěvníkovi naši přírodu právě i na té osobní rovině a myslím si, že si díky tomu z expozice odnese i více informací.
Expozici uvozuje několik krátkých filmů, které mohou návštěvníci zhlédnout. Jak filmy vznikaly?
Pavel Rušar: V rámci nejrůznějších programů spolupracuje muzeum s nadanými žáky, to by bylo, abychom je nezapojili i do nejdůležitější muzejní činnosti, výstavní a prezentační. Ve spolupráci s hlavním dodavatelem, kterým je pražská společnost Capacity Expo, jsme vytvořili vzdělávací program, tzv. T-expozici Jeseníky, kdy jsme společně s přírodovědci a odborníky na grafiku a animaci vedli studenty k přípravě entrée, v němž nalákají mladé zájemce o prohlídku jádra expozice právě čtyřmi krátkými animacemi. Pro rodiče bude zase připraven unikátní film z jesenické přírody, který dodavatel vytvořil ve spolupráci s CHKO Jeseníky.
Plánujete v rámci výstavy také doprovodné programy pro školy nebo veřejnost?
Martin Starý: Určitě. Plánujeme komentované prohlídky s edukativním programem a chtěli bychom spolupracovat se školami v regionu, aby návštěva expozice mohla být zábavnou a obohacující součástí výuky biologie. Zvažujeme také speciální workshop zaměřený na podporu nadání.
K vytvoření a realizaci takové expozice je potřeba mnoho úsilí a financí. Jak probíhala vaše cesta ke zdárnému cíli?
Pavel Rušar: V dnešní době asi nikoho nepřekvapí, když zmíním, že nejnáročnější byla administrativa, projekty, nejrůznější povolení, zkrátka byrokracie. Ale ani stavba se neobešla bez problémů. Poděkování patří dodavateli a řadě subdodavatelů, kolegům biologům i dalším pracovníkům muzea, ale za finanční realizací stojí zejména Olomoucký kraj. Muzeum mělo v plánu získat dotační prostředky, ve výzvě však skončilo těsně pod čarou. Rezervní financování od našeho zřizovatele pomohlo realizaci rozjet a v říjnu 2025 jsme dospěli k hotové expozici.
Závěrem se nabízí otázka, co byste si přál, aby si návštěvníci z výstavy odnesli?
Pavel Rušar: Jsem přesvědčen o tom, že návštěvník, ať už dětský či dospělák, bude odcházet nejen s novými informacemi o jesenické přírodě, ale také s pocitem, že návštěva muzea v 21. stoletím může být setsakramentská zábava!
Za rozhovor děkuje Jan Mrosek
